GALERIE AVIATIK, Prštice, MOJE KRAJINY, 12. září - 12. října 2019
fotografie Dagmar Petrášková, Miroslav Myška a František Sysel
ATRIUM, Praha, CO JSEM VIDĚL A ČETL, 24. listopadu - 20. prosince 2016
Vážení přátelé, vážení hosté,
mám radost, že mohu zahájit výstavu obrazů Jiřího Lišky nazvanou Co jsem viděl a četl
v galerii Atrium na Žižkově.
Dovolte, abych nejdříve připomněl malířův životopis. Jiří Liška se narodil roku 1953 v Brně do rodiny, která byla silně zasažena komunistickým režimem. Tato skutečnost výrazně ovlivnila nejen možnosti vzdělávání, ale i další uplatnění ve zvoleném oboru. Nejprve prošel Základní uměleckou školou, kde jej vedl dodnes nedoceněný malíř Petr Skácel. Ten jej roku 1968 připravil na brněnskou Střední uměleckoprůmyslovou školu, kde v té době působila řada vynikajících pedagogů. Zde poznal významné osobnosti a silné tvůrčí prostředí, jemuž dominovali například Dalibor Chatrný, K. O. Hrubý a Jindřich Svoboda. Vztah pedagoga Chatrného a žáka Lišky přerostl v přátelský vztah a spolupráci. Chatrný měl významný vliv na Liškovo uvažování o výtvarných problémech. Chatrný byl rovněž iniciátorem jeho spolupráce s básníkem Janem Skácelem. Mohla tak vzniknout bibliofilie Tratidla, kterou Liška graficky upravil, vyzdobil šesti lepty, vysadil, vytiskl a knihařsky zpracoval. Pod Skácelovým vlivem se začal zajímat o poezii a literaturu, která výrazně ovlivnila jeho tvorbu. Přesto pokračoval v původní profesi - propagační grafice - kterou mu umožňoval rozvíjet Jan Rajlich st. Ten ho nechal pracovat na svých zakázkách a ještě pokrýval jeho vlastní práci. Výrazně se tak zdokonalil v plakátové tvorbě, což už však nestihl uplatnit. V roce 1978 vytvořil plakát na Okresní slavnost hraničářů - Pálavské vinobraní, který byl ohodnocen národním umělcem Milošem Axmanem na čtyři a půl roku ve vězení. Axman sice svou touhu trestat neprosadil, ale postaral se o zákaz výkonu povolání. Ten byl ještě zpečetěn přátelskými styky
s takzvanými závadovými osobami - např. Vilémem Reichmanem, Adolfem Kroupou, Václavem Zykmundem, Ludvíkem Kunderou - členy zakázaného Sdružení Q a účastí na tímto spolkem vydávaných sbornících.
Učební obor ruční sazeč, který absolvoval po maturitě, se ukázal jako velice přínosný nejen pro spolupráci s Janem Rajlichem, ale i pro tisk básní zakázaných autorů. V dalších letech pak vystřídal řadu zaměstnání. Od roku 1980 pracoval v měditiskařské dílně Díla v Praze.
U Milana Dřímala se zaučil toto již de iure neexistující řemeslo, které provozuje samostatně od roku 1988 dodnes.
Tisk grafických listů doplnil o ruční sazbu, knihtisk a knihařské práce. Obnovil také nakladatelskou činnost vydáváním bibliofilských tisků. K vlastním grafickým úpravám přizval pro jejich grafický doprovod např. Jaroslava J. Králíka, Pavlu Soukupovou a Jana Šafránka.
K umělecké činnosti se vrátil až v posledních letech. Opustil - alespoň zatím, grafickou tvorbu
a vrátil se na samotný počátek, kdy mu byly jediným výtvarným prostředkem barvy a štětce.
Jeho současná malba je samozřejmě značně vzdálená od prvních, ještě studentských prací, ale vrozený cit pro barvu kupodivu za dlouhá léta nečinnosti nevymizel. Do malby výrazně zasáhlo grafické školení Chatrného a jím proklamovaná přesvědčivost výtvarného sdělení.
To se v jeho práci opírá i o literární vlivy a literární inspiraci. Dlouholetá spolupráce s básníky zanechala své stopy. Obrazy Jiřího Lišky promlouvají k divákovi naprostou bezprostředností k chápání krajiny v symbolickém a stylizovaném pojetí. V nich lze rozpoznat jedinečný cit pro barvu, která má i svůj ikonografický význam. V malbách analyzuje obyčejný pohled na krajinu bez svazující perspektivy. V jeho díle nalézáme důvěrně známé krajinné detaily měst, kopců, močálů, starých stromů, luk a rybníků, ale v abstrahované podobě a podřízené kompozičním záměrům. Projevuje se tu i znalost krajiny a její propojení s poezií. Výše uvedené se dá říci také o vystavených zátiších. Jsou to vlastně symboly zátiší, které však respektují zákonitosti Natura morta. Jiří Liška svojí tvorbou navazuje na klasickou modernu nejen vyjadřováním se čistě výtvarnými prostředky, ale i jejím smyslem. Přes svůj životní příběh odmítá jakoukoliv její angažovanost.
Myslím si, že výstava dostatečně představuje Liškovo vidění, jeho inspirace, jeho motivy
a jeho pozdní nespoutanost.
Mgr. Jan Liška
GALERIE U NÍ, Mikulov, INSPIRACE KRAJINOU, 1. srpna - 4. září 2015
GALERIE U NÍ, Mikulov, INSPIRACE KRAJINOU, 17. května - 13. června 2014